Náš poslední projekt nebyl běžný. Podklady od grafika jsme dostali ve formátu .sketch, a tudíž jsme museli rozhodnout, v jakém programu budou kodéři pracovat. Na pomoc jsme vybrali program, od kterého jsme měli velká očekávání. Rozhodli jsme se pro Avocode. Osobně mám Avocode velmi ráda a oceňuji snahu autorů vytvořit nástroj ulehčující kodérskou práci. Pyšní můžeme být navíc na skutečnost, že se jedná o český projekt. Na druhou stranu se Avocode potýká s řadou nedokonalostí, které život kodérům vůbec neulehčují. A jak vlastně hodnotíme desktopovou aplikaci Avocode po měsíci ostrého používání?
Mezi nejsilnější vlastnosti Avocodu patří rozhodně přehlednost a jednoduchost. Po kliknutí na element vidí člověk většinu důležitých atributů a funkcí. V záhlaví programu funguje přehledná nástrojová lišta. Práci dost zjednodušuje rychlá synchronizace při otevření programu.
Další velké plus je množství klávesových zkratek a možnost práce v záložkách. Jednotlivé návrhy Avocode dekomponuje do menších celků, které můžeme otvírat samostatně.
Avodoce podporuje také přidávání komentařů kdekoli na návrhu. Každý komentář můžeme také označit jako aktivní nebo vyřešený.
Většina nástrojů funguje dobře a intuitivně. Vyzdvihnout bychom měli hlavně Color Picker, ve kterém okamžitě vidíte na lupě vybíranou barvu. Libovolné množství barev se navíc úkládá do samostatného oddílu Color.
Samotné psaní hodně ulehčuje generování kusů kódu, včetně generování ve formátu SCSS s Compass mixinů. Využívat také můžeme definování proměnných přímo v Avocode.
V praxi si bohužel kodér málokdy vystačí pouze s Avocodem. Ten totiž není editor, a tak si v návrhu nic neupravíte. Avocodem tedy nenahradíte Photoshop v plné míře.
Nešikovné je nakódování notifikačního emailu, ve kterém přijde upozornění o změnách v projektu. Pozvánka obsahuje odkaz na změny, který je lehce přehlédnutelný.
Dost nás pálí také absence styleguide pro daný projekt. Soupis barev, fontů a jejich velikostí na jednom místě by dost zjednodušil práci. Navíc je důležité říct, že konkurence (např. Zeplin) styleguide má.
Na začátku projektu musel grafik návrhy nahrávat celkem třikrát, vždy se totiž celý obsah smazal. Na příčinu tohoto problému jsme nepřišli. Dalším mínusem je dlouhá doba nahrávání návrhů.
Celkově je Avocode hůře vychytaný pro Sketch. Narazili jsme na to při exportování assetů z klonovaných elementů - exportuje se bohužel jen základní asset, ten přepsaný však už ne.
Nástroj Measure nefunguje moc intuitivně a podle našich představ. Často zobrazuje různé vzdálenosti, ale ne zrovna ty, které požadujeme. Uvítali bychom možnost výběru - odkud kam má Measure měřit.
Opravdu velkým mínusem jsou zmatky, které Avocode vytvoří v informacích o stylech v návrzích ve Sketchi. Jedná se především o šířky a výšky elementů, či velikosti fontu a line-heightů. Přímo na návrhu, ve vygenerovaném kódu a v informačním boxu napravo nahoře jsou často odlišné hodnoty. Teď si vyberte...
Při práci se Sketchem také není možné kopírovat projekt na local a rychle si jej otevřít. Pokaždé je potřeba čekat, než se návrh natáhne v aplikaci a zobrazí.
Export obrázků nefunguje vždy na 100 %. Několikrát se stalo, že Avocode vyexportoval pouze černou/bílou plochu s rozměry původního obrázku. Tento problém se dá obejít tím, že v selectu našeho návrhu skryjeme vrstvy nad obrázkem, pak použijeme nástroj Slice a teprve teď exportujeme soubor. Samozřejmě, nevýhoda nástoje Slice spočívá ve skutečnosti, že přijdeme o původní kvalitu zdrojového obrázku, který bývá zpravidla v návrhu použit zmenšený.
Ve velkém projektu (100 souborů a více) se některé soubory na první pokus nenačtou. Nám pomohlo otevřít poslední vykreslný návrh a pak se vrátit zpět na přehled. Poté se zbytek návrhů načte. Magie.
Problémy s klonovanými elementy ve Sketchi se dají minimalizovat, jestliže grafik např. dodá assety zvlášť, nebo pokud nebude klonování používat vůbec.